Flautobanda v celostátním kole soutěže ZUŠ

Doporučujeme

Kvarteto zobcových fléten, účinkující pod názvem „Flautobanda“ (Kateřina Lukešová, Adéla Linhartová, Kryštof Brož, Vendula Jelínková), je složeno z žáků paní učitelky Marie Vencourové a v letošním školním roce se zúčastnilo dvou soutěží. Soutěže ZUŠ v komorní hře s převahou dechových nástrojů a soutěžní přehlídky Teplické flautohry 2016. Obě soutěže zakončila Flautobanda úspěchem.

úpr 1

Porota Teplických flautoher ocenila Flautobandu 1. místem a navíc také Cenou za interpretaci skladby A. Dorwarth. V soutěži ZUŠ se Flautobanda dostala až do ústředního (celostátního) kola, které se konalo v daleké Orlové. Po krajském kole (1. místo a Cena absolutního vítěze) si z Orlové Flautobanda odvezla krásné 2. místo!

Diplom Flautobanda Orlová20160506_16565920160506_081425 20160506_145543

Jak se v Orlové souboru líbilo popisuje žákyně Adéla Linhartová:

Soutěž v Orlové

Moc jsem se těšila, až pojedeme do Orlové, až jsem se dočkala. Musím přiznat, že jsme jeli po dlouhé době vlakem, takže to pro nás byl veliký zážitek. Na soutěži byla dost velká konkurence. Byly tam soubory, které měly opravdu dobré a propracované skladby. Skladby se nám líbily od komořin po moderny. A inspirovala jsem se: někdy do budoucna bych si chtěla pořídit mimo mou dřevěnou sopránku také dřevěnou altovou flétnu. Na soutěži jsem si pořídila na památku nádherný červený obal od společnosti Hudební obaly. Všem doporučuji si ho pořídit. Je to moc super! Je prostorný, nepromokavý a dá se dát jednoduše přes rameno. Nejlepší je výběr nádherných barev. Po příjezdu jsme byli ubytováni: Na studentských kolejích v Karviné. Vyspali jsme se dobře a ráno nás čekala samotná soutěž. Sál byl malý, ale hrálo se nám dobře. Nakonec jsme se umístili na krásném 2. místě. Jsme všichni moc rádi, že jsme to zvládli, a že jsme jeli na tak daleký výlet s naší úžasnou paní učitelkou Maruškou Vencourovou. A děkujeme úžasné  a hodné porotě!

Děkujeme vám.

sepsala: Adéla Linhartová

Kromě gratulace k úspěchům nezbývá než popřát, aby žákům vydržel jejich elán a nasazení, se kterým dělají radost nejenom paní učitelce, ale i všem posluchačům.

Aleš Hajíček.

Výtvarná exkurze do Prahy

V úterý 22. března jsme spolu se ZUŠ Dubí podnikli výlet do Prahy. Čekalo nás brzké ranní vstávání, protože vlak nám z nádraží jel už v 6:51hodin. Všichni jsme se nalodili do rychlíku a vydali se směr Praha.

Tam jsme dorazili asi v půl deváté a vydali se do centra. Prošli jsme kolem budovy Národního muzea, prohlédli si sochu Sv. Václava od V. Myslbeka a sešli dolů po Václavském náměstí. Obdivovali jsme krásné secesní a funkcionalistické domy kolem. Viděli jsme např. hotel Praha, Zlatou korunu, starou secesní lékárnu a další.

Potom jsme došli na Staroměstské náměstí, kde se zrovna vše připravovalo na velikonoční trhy. Prohlédli jsme si radnici, barokní kostel Sv. Mikuláše, dali si svačinu u sochy Jana Husa, pomazlili se u toho s živými zvířaty – kozami, jehňátky, oslíkem a poníkem. Nakonec jsme v 10 hodin shlédli představení orloje.

01 02

Pak už jsme se vydali do Městské knihovny. Nejdříve jsme se ohřáli a znovu posilnili v suterénu a nakonec jsme vyšplhali do posledního patra do galerie na výstavu paní Květy Pacovské. Tam se dětí ujali studenti PF UJEP, kteří si pro ně připravili moc pěkný program a provedli je krásnou výstavou.

0304

0506

0708

0910

11

Dokonce jsme měli takové štěstí, že se tam objevila sama autorka a děti pozdravila a vyfotografovala se s nimi.

1213

Výstava byla krásná, barevná, zajímavá a moc jsme si ji všichni užili.

Po výstavě jsme se prošli po Karlově mostě na Malou Stranu. Poobědvali jsme na dětském hřišti hned pod Karlovým mostem.

14

Na Malostranském náměstí jsme se vydali do Malostranské besedy na kouzelnou výstavu Zahrada Jiřího Trnky. Tam už si všichni jen hráli a užívali si pohádkovou atmosféru.

15 16

Po tolika kulturních zážitcích se děti odměnily voňavými trdelníky a už jsme pospíchali na vlak. Na zpáteční cestě na nádraží nás všechny už strašně bolely nohy, ale museli jsme to vydržet, abychom nezmeškali vlak v půl páté. Stihli jsme to těsně. Ještě jednou jsme museli pospíchat při přestupování v Ústí nad Labem, ale i přes zaseknutý batoh při vystupování jsme i toto zvládli.

Chtěla bych moc pochválit všechny děti za vzorné chování a doufám, že si to všichni užili a těším se na další výlet za kulturou.

Milada Linhartová, učitelka VO.

ROZHOVOR SE SOFIÍ POPOVOU

Sofie Popova je žákyní paní učitelky Aleny Hejdové, u které navštěvuje výuku hry na klavír. Je mimořádně talentovanou žákyní. Svoji hrou obohacuje koncerty a vystoupení nejen naší ZUŠ, ale úspěšně se představuje i na přehlídkách a soutěžích.

Sofie, jak dlouho už hraješ na klavír?

Na klavír se učím hrát šestým rokem, od začátku u paní uč. Hejdové. Původně mě zapsala maminka. Když jsem začala hrát, tak se mi to začalo docela i líbit.

Líbí se Ti to stále jen docela?

Teď už hodně.

Jak často cvičíš?

Každý den přibližně dvě hodiny, o víkendu někdy i čtyři. Když jsem byla menší, tak jsem cvičila méně. Přijdu domů ze školy a hned sedám za klavír. Protože mám běžné pianino tak s ohledem na sousedy hraji pouze do šesti.

Jak často chodíš do ZUŠ a na jaké předměty?

2x až 3x týdně na klavír. Hudební nauku už nemám.

Vím, že se často účastníš soutěží. Líbí se ti soutěžit?

Ano, hodně.

Kolika ses jich již zúčastnila?

Kromě soutěží ZUŠ asi minimálně pěti větších soutěží.

Kterého úspěchu si nejvíce ceníš?

Nejvíce si cením úspěchu letošního na přehlídce „Mladý klavír“ na pražské konzervatoři. Z 15 hráčů vybírali 5 laureátů a vybrali i mě. To mě moc potěšilo.

Zúčastnila ses nějaké zahraniční soutěže?

Zatím ještě ne, ale ty, na kterých jsem byla v Česku, byly mezinárodní.

Máš ze soutěží nějaké kamarády? Potkáváš se tam se stejnými soutěžícími?

Mám, pár jich je. Píšu si s nimi, ale vídám je jenom na soutěžích, protože bydlí daleko.

Na jaký klavír se ti dobře hraje? Hrála jsi na nějaký výjimečný nástroj?

Zatím nejlepší klavír byl na Pražské konzervatoři. Na jejich klavír značky Petrof se mi hrálo moc dobře.

Slyšel jsem, že se s paní učitelkou věnujete klavíru i o letních prázdninách, byli jste někde i o těch minulých?

Byla jsem na klavírních seminářích v Praze na Pražské konzervatoři, připravovala jsem se tam na podzimní soutěže. Líbilo se mi tam. Prázdniny trávím s klavírem ráda.

Chtěla bys ve studiu hry na klavír pokračovat i na střední škole? Máš případně jiné plány?

Určitě bych chtěla pokračovat.

Špatně jsem položil otázku, ty už na střední škole jsi – studuješ na teplickém gymnáziu.

Chtěla bych v budoucnu studovat současně i na teplické konzervatoři. Po střední škole by mě však lákala i nějaká vysoká škola jiného zaměření.

Máš kromě klavíru i jiné koníčky?

Ráda čtu a kreslím. Knihy, malování a klavír tvoří hezký celek. Ráda i píšu. V budoucnu bych vše ráda spojila.

Jaký je tvůj oblíbený skladatel – oblíbená skladba?

Můj nejoblíbenější skladatel je Fryderyk Chopin. Líbí se mi jeho první balada g moll.

Jaký máš vztah s paní učitelkou, neštve tě někdy?

Ani ne, i když mám někdy špatnou náladu a nerada někoho poslouchám. Ale jsem ráda, že mě učí právě ona. Myslím, že mě toho za tu dobu hodně naučila a stále mi má co předat.

Rozhovor se uskutečnil v prosinci 2015. Zpracoval Aleš Hajíček.

Zahájení školního roku

Začátek školního roku je již za námi, přesto však stojí za to si ho trochu připomenout. Pojďme na to.

Big Band naší ZUŠ, který vede pan učitel Lukáš Čajka, vystoupil hned na samotném začátku školního roku. V pátek 4. září žáci orchestru svými skladbami rozezněli Den Ústeckého kraje v Ústí nad Labem.

Big Band I Big Band II

Žáci orchestru Gaudeamus pod vedením pana učitele Martina Říhovského vystoupili se svým programem v Novosedlicích na akci „Ukončení motorkářské sezony 2015“ (sobota 26. září).

GaudeamusGaudeamus II

Ke zhlédnutí byla výstava žáků našeho výtvarného oboru, která se uskutečnila v průběhu měsíce září ve foyeru Domu kultury. Prošli jste okolo?

VOVO II

Teď trochu odbočím od práce našich žáků a učitelů. Dnes již naše škola má krásnou novou čelní fasádu, přesto si ještě v průběhu měsíce září každý příchozí všiml, že bránu do školy tvoří lešení.

IMG_20150925_171444

Dnes již může každý objevit vedle nové fasády i renovované dveře.

Budova

Aleš Hajíček.

Setkání žáků smyčcového souboru s Václavem Hudečkem

Ve čtvrtek 19. února jsem se spolu s ostatními houslisty smyčcového souboru paní učitelky Ivy Jungové zúčastnila generální zkoušky Severočeské filharmonie. Na programu byly skladby od Sarasateho, Janáčka, Erkela a Dvořáka. Právě Sarasateho Cikánské melodie a Dvořákovu Romanci a Mazurek nám zahrál jeden z největších českých houslových virtuosů Václav Hudeček.

Samotný koncert byl úžasný, a co víc, po zkoušce jsme měli možnost se s panem Hudečkem setkat. Všechny nás překvapila jeho skromnost a přátelskost, se kterou vystupoval. Rozhodně se pro nás stal (nejen svým hraním) velikou inspirací.

Velké díky za nás všechny patří paní učitelce Jungové, která nám tuto akci umožnila.

Kateřina Vaníková – žákyně hry na housle.

20150219_105412

Koncert souborů a orchestrů

Žáci Základní umělecké školy Teplice opět vystoupili na samostatném koncertě, který tentokrát prezentoval práci školních souborů, orchestrů a pěveckých sborů. Akce se uskutečnila v neděli 8. února v Malém sále Krušnohorského divadla v Teplicích za podpory početného publika. V úvodu vystoupil nejpočetnější orchestr školy pod vedením pana učitele Martina Říhovského – Gaudeamus. Orchestr představil tři nastudované skladby, z nichž nejvýraznější byla nová skladba v repertoáru, melodie z filmu Růžový panter.

011-DSC_0011

Příznivou akustiku Malého sálu naplno využily i dva pěvecké sbory. V letošním školním roce nově vzniklý pěvecký sbor pod vedením slečny učitelky Jany Honců a druhý, který vystupuje na akcích školy již tradičně, složený z žáků třídy slečny učitelky Jany Boháčkové. Oba sbory svým vystoupením obohatily převážně instrumentální dramaturgii koncertu.

042-DSC_0042 083-DSC_0083

Soubor zobcových fléten vedený paní učitelkou Marií Vencourovou interpretoval líbivé melodie se závěrečnou Sambou, doplněnou i vizuální úpravou hráčů o klobouky a sluneční brýle. Neméně zajímavé skladby zahrál i smyčcový soubor řízený paní učitelkou Ivou Jungovou. Zvukové podmínky Malého sálu jsou jak pro dechové, tak i pro smyčcové nástroje ideální, hráči si proto svá vystoupení náležitě užili.

054-DSC_0054 058-DSC_0058 073-DSC_0073

Zvukově odlišný soubor založený na žesťových nástrojích interpretoval známé a zároveň náročné fanfáry převážně filmové hudby. Kromě vedoucího souboru, učitele Jiřího Fečka, si v souboru zahrál i nový učitel David Tománek, který vyučuje hru na pozoun. Celý koncert uváděla ředitelka školy, paní Jiřina Němcová, která na závěrečné vystoupení pozvala na pódium školní Big Band. Vedoucí orchestru, učitel Lukáš Čajka, uvedl tři efektní skladby, jejichž profesionální provedení bylo ideální volbou na závěr. Myslím, že naši žáci předvedli velmi kvalitní výkony, které byly oceněny vřelým potleskem publika. Budeme se těšit na jejich další práci!

109-DSC_0112

Aleš Hajíček.

Koncert židovské hudby na ZUŠ v Teplicích

Koláž_Židovská hudba

Ve středu 5. listopadu se na Základní umělecké škole v Teplicích uskutečnil koncert židovské hudby, který byl volně inspirován výročím „600 let Židů v Teplicích“. Na tomto koncertě vystoupili žáci ZUŠ Teplice a posluchači mohli v jejich podání slyšet interpretace židovských písní i skladeb židovských hudebních skladatelů. Ve 14 různých vystoupeních se předvedli nejen sóloví hráči, ale i komorní seskupení či pěvecký sbor. Atmosféru podpořily i výrobky žáků výtvarného oboru – Golem v životní velikosti vítal posluchače přicházející do sálu, kde byla další tematická výzdoba. Koncertní sál byl zaplněn diváky, kteří jednotlivé výkony vřele ocenili a žáci i jejich učitelé tak byli potěšeni touto odměnou za svoji snahu a píli.

Aleš Hajíček.

Violoncellový koncert v ZŠ Košťany

Ve čtvrtek 30. 10. měli žáčci první a čtvrté třídy ZŠ Košťany příležitost seznámit se s violoncellem. Slyšeli jak nástroj zní, poznali z jakých částí se skládá, a na závěr si na něj dokonce někteří odvážlivci zkusili zahrát.

Iniciátorkou „violoncellového semináře“, který se ve škole konal v rámci hodiny hudební výchovy, je žákyně třetího ročníku naší školy (obor violoncello) Tonička Zimányiová. Společně s Toničkou účinkovala také její maminka Ondřejka Zimányiová a paní učitelka Jana Vintrová. Děti si poslechly jednoduché skladbičky pro violoncello za doprovodu houslí, klavíru a zobcové flétny.

Koncert se žáčkům moc líbil a někteří z nich se dokonce dotazovali, zda by se mohli do naší ZUŠ také přihlásit. Kdoví, třeba někteří z nich naše řady skutečně rozšíří!

Jana Vintrová.

Rozhovor s Matějem Vochem, oceněným na mezinárodní klarinetové soutěži v Markneukirchenu

M_Voch_soutěž SRN

Matěj Voch (15 let, student Gymnázia Teplice) chodí do Základní umělecké školy v Teplicích od šesti let, kdy začal se studiem hry na zobcovou flétnu u paní učitelky Naděždy Maršálkové. Ve hře na flétnu získal několik ocenění v různých soutěžích. Ve stejném duchu Matěj pokračuje i při studiu hry na klarinet ve třídě paní uč. Radoslavy Kunčarové. Své dovednosti rád prezentuje nejen na soutěžích základních uměleckých škol, ale i v mezinárodních soutěžích (např. na soutěži Pro Bohemia Ostrava či na Mezinárodní klarinetové soutěži v Hořicích). Nejnovější zkušenost si přivezl z německého Markneukirchenu (8. – 9. listopadu 2014), kde na tamní klarinetové soutěži obsadil krásné 3. místo a obdržel i zvláštní cenu poroty za interpretaci skladby „Loutková suita“ od Karla Risingera.

Matěji, vždy jsi chtěl hrát na klarinet?

Ano. Když jsem se rozhodoval, na jaký nástroj pokračovat po zobcové flétně, tak se mnou paní učitelka Maršálková zkoušela hru na příčnou flétnu, ale mě více lákal klarinet.

Jaké byly hudební začátky na klarinet?

Na klarinet jsem už cvičil sám, ale když jsem hrál na flétnu, tak se mnou cvičila maminka. Byla důsledná a dalo mi to dobré základy pro další hru. Mnoho dětí to nevydrží nebo nemají podporu rodičů. A to je škoda.

Vím, že nyní hraješ kromě klarinetu i na saxofon ve školním Big Bandu. Baví tě saxofon více?

V Big Bandu mě baví hrát v týmu, ale klarinet se mně více líbí zvukem. Klarinetu bych se chtěl věnovat především. Chtěl bych od příštího roku zkusit dálkové studium teplické konzervatoře současně se studiem gymnázia. Začnu se nyní připravovat na přijímací zkoušky. Nechci se ale připravit o některé předměty, např. matematiku, chemii, fyziku, které na konzervatoři nejsou.

Pokud se zaměříme na soutěže, ta v Markneukirchenu byla první zahraniční?

Už jsem byl na mezinárodních – Pro Bohemia Ostrava, Mezinárodní soutěž v Hořicích. Ale v Markneukirchenu byla první v zahraničí.

A lišila se nějak?

Bylo tam méně účastníků, ale hezčí zázemí. Probíhala ve staré, zrekonstruované budově.

„Netradičně velkorysý časový prostor jsme měli i na nácvik v koncertním sále, na rozdíl od soutěže v Hořicích“, doplňuje uč. Kunčarová.

V Ostravě jsme hráli ve třídě a bylo tam takové rodinné zázemí, v Německu to bylo podobné.

Jaká byla na soutěži konkurence?

Byla tam menší konkurence než na jiných soutěžích, kterých jsem se zúčastnil.

Získal jsi na soutěžích nějaké kamarády?

Spíš ne. Pouze jsem potkával nějaké účastníky, které jsem znal i z jiných soutěží.

A musel jsi mluvit německy?

Ukazoval jsem cestu nějakému pánovi hledajícího budovu, ve které soutěž probíhala.

Baví tě němčina?

Německy se učím pět let, moc mě nebaví. Ale účastí na soutěži jsem pohled na němčinu změnil k lepšímu. Bylo mi líto, že se nemohu plně dorozumět.

V Německu se hraje na odlišný typ klarinetu, bylo to v soutěži rozlišené? Chtěl bys zkusit hru na německý systém?

V soutěži to rozlišené nebylo, ale Němci na jiný typ nástroje hráli. Německá mechanika mě neláká, slyšel jsem, že hra je složitější.

„V tom městě vyrábí firma Adler klarinety“, doplňuje paní učitelka.„Mají tam muzeum a soutěžící zvali na ukázku výroby nástrojů.Bohužel jsme to nevyužili, bylo to pozdě odpoledne.“

Poslouchal jsi jiné účastníky? Inspirovali tě něčím?

Slyšel jsem asi pět lidí z mé kategorie. Na soutěži mě inspirovalo, že soutěžící hráli zpaměti hodně náročné skladby. Na soutěž ZUŠ (pozn.: Matěj bude soutěžit letošní školní rok) bych skladby také rád nacvičil zpaměti. Líbilo se mi, že jsem slyšel hodně skladeb, které jsem dříve hrál také.

Jak dlouho jsi skladby připravoval?

No, tak ty skladby jsem hrál asi půl roku, přímo na tuto soutěž jsem se začal připravovat v září. Některé těžší části jsem začal hrát až před soutěží.

Na soutěži ZUŠ budeš hrát stejné skladby?

Budu hrát jiné skladby. Některé jsem hrál i na soutěži v Hořicích. Budu hrát například Lutoslawského Preludia.

„Rozdíl v soutěžích je především v minutáži“, doplňuje paní učitelka. „Repertoár se tomu musí přizpůsobit.“

Jel bys znovu na podobnou soutěž, lákalo by tě to?

Určitě bych to rád zkusil. Záleží na tom, jaká příležitost se naskytne.

Jistě věnuješ klarinetu hodně času, neodráží se to na výsledcích ve škole?

Ne, rozhodně necvičím na úkor školy. Neplánuju si výrazně čas, ale ve škole to zvládám v pohodě.

Tak ti přeji hodně dalších úspěchů a děkuji za rozhovor!

Také děkuji za rozhovor.

___

Aleš Hajíček.